Pohořelice se fotovoltaiky nebály, teď se jim vyplácí. „Pojďte do toho také,“ vyzývá místostarosta

Město o šesti tisících obyvatelích známé široko daleko svým rybníkářstvím se do plánování solárních elektráren pustilo ještě v době, kdy to bylo téma hlavně pro komerční firmy. „Hlavním důvodem byly úspory. Místostarostou jsem se stal v roce 2018 a někdy od té doby jsme systematicky hledali možnosti, kde peníze v rozpočtu ušetřit. Začali jsme veřejným osvětlením a za pomoci dotace jsme jeho drtivou většinou vyměnili za LED technologie. Fotovoltaiky pak následovaly,“ vrací se zpátky v čase Patrik Pařil, místostarosta Pohořelic. Argument úspor spolu se zvýšením energetické bezpečnosti a tím, že se Pohořelice přiblíží myšlence „zeleného“ města, zapůsobil na všechny.

Dvojnásobné úspory proti očekávání

Práce na prvních třech elektrárnách začaly v roce 2020. Budovy, kam se umístí, se vybíraly jednoduchou logikou: Rozhodovalo to, kde jsou největší spotřeby, a kde zároveň není nutné před položením solárů opravovat střechu. Jako nejvhodnější adepti se ukázaly objekty obecního úřadu a mateřské a základní školy, kde jsou dnes fotovoltaiky o výkonu 30, 49 a 12 kWp. „Výhoda od začátku byla, že všechny tři jsou v provozu a nejvíc vyrábí právě v době, kdy je uvnitř největší provoz,“ podotýká Pařil.

Stejně jako jiné obce i Pohořelice si nechaly spočítat návratnost investice. „S ohledem na válku na Ukrajině, následnou inflaci a zvednutí cen energií jsou ale úspory nakonec dvojnásobné proti tomu, co jsme čekali. V roce 2022 činila úspora 279 a o rok později dokonce 350 tisíc korun,“ vypočítává místostarosta. Kalkuluje přitom i s dotací, která v jejich případě činila 60 procent.

Šetřit by mohlo daleko víc měst a obcí

V Česku přitom panuje paradoxní situace. „Dostupná data ukazují, že pouze 5 procent obcí má připravený projekt na fotovoltaiku, přičemž skutečně funkční instalace s výkonem nad 50 kWp, které umožňují sdílení energie, se aktuálně nacházejí jen u 2,5 procenta obcí. Ve světle masivní dotační podpory, která je k dispozici, jsou tato čísla alarmující. Například modernizační fondy RES+ vyčlenily na fotovoltaiku pro obce 2 miliardy korun, ke konci října z nich bylo ale vyčerpáno pouhých 490 milionů. To je ohromná škoda,“ říká k tomu Ivan Korolov, odborník PKV na obecní a komunitní energetiku.

Podobně to vnímá i Patrik Pařil. „Všem bych doporučil, ať se toho nebojí. Řada věcí už se navíc zjednodušila, na menší fotovoltaiky dnes není třeba ani stavební povolení,“ říká místostarosta, jehož město už má další energetické plány.

Pohořelice zvládají většinu vyprodukované energie spotřebovat samy. Drobné přetoky, které přece jen vznikaly, odprodávaly do sítě, což už od letoška není výhodné, takže mají před sebou jasnou cestu: vytvoření sítě subjektů, mezi kterými se bude elektřina sdílet, takže město ušetří další peníze. V cestě za komunitní energetikou jdou postupnými kroky, aktuálně mají požádáno o chytré měření, přitom už ale existují další plány – z fotovoltaik, které má město dnes, nebude tolik elektřiny, aby ji bylo možné sdílet i občanům. Místní akční skupina Podbrněnsko už ale založila spolek, který bude hledat způsoby, jak zajistit tento typ elektřiny právě i občanům.