Proč je úspora energie a energetická efektivita budov tématem roku 2025?

Evropská směrnice EPBD jako katalyzátor změn

‍

Směrnice EPBD IV (Energy Performance of Buildings Directive), která bude transponována do českého zákona do konce roku 2026, zavádí zásadní změny. Od povinné instalace fotovoltaiky, přes energetický management až po komplexní rekonstrukce neúsporných budov.

‍

„Směrnice zavádí to, co je dnes nadstandardem – fotovoltaiky, chytré osvětlení, energetický management – jako nový standard. Tyto věci přestanou být výjimečné, stanou se naprostou normou,“ vysvětlil Ivan Korolov, expert na obecní energetiku ve společnosti PKV.

‍

Co to znamená? Pokud vaše budova spadá mezi 26 % nejhůře hodnocených budov podle průkazu energetické náročnosti, čeká ji od roku 2030 povinná úsporná rekonstrukce. A čím dřív začnete, tím lépe pro váš rozpočet.

‍

Renovační pasy: Praktický plán úspory energie pro každou budovu

‍

Jedním z konkrétních nástrojů, které přicházejí s novou legislativou, jsou tzv. renovační pasy. Jde o strategický dokument, který majitelům rodinných a bytových domu ukazuje, jak krok za krokem zlepšit energetickou efektivitu jejich objektu.

‍

Na rozdíl od průkazů energetické náročnosti, které hodnotí aktuální stav, renovační pasy plánují budoucnost. „Je to praktický návod – co změnit, v jakém pořadí a proč. Díky tomu mají vlastníci přehled nejen o úsporách, ale i o návratnosti investic,“ doplňuje Korolov.

‍

Pro majitele to znamená:

‍

• Jasnější představu o potřebných krocích k dosažení úspory energie
• Koncepční plánování energeticky úsporných projektů
• Možnost snížení nákladů na energie
• Zlepšení ekologické stopy a splnění legislativních požadavků

‍

Flexibilita a soběstačnost: Budova jako hráč, nejen spotřebitel

‍

Rok 2025 je i rokem nástupu tzv. flexibilního spotřebitele. Tedy organizací, které nejen energii spotřebovávají, ale také ji vyrábějí, sdílejí, ukládají do baterií a reagují na stav sítě.

‍

„Nejlépe nákladově optimalizovanou budovu bude mít ten, kdo energii nejenom spotřebovává a vyrábí, ale umí s ní i flexibilně nakládat,“ popsal Korolov.

‍

V praxi to znamená, že se vám začne vyplácet nejen realizovat projekty pro úspory energie (například zateplit budovu nebo na ni dát fotovoltaiku), ale také zavést systém energetického managementu, který vám umožní rozhodovat se na základě dat – a třeba i poskytovat služby výkonové rovnováhy.

‍

Uhlíková daň: Neviditelný tlak na rozpočty firem i domácností

‍

Od roku 2027 vstupuje v platnost nový pilíř systému emisních povolenek EU ETS 2, který se poprvé dotkne i běžných domácností, obcí a menších firem. Nejde o žádnou přímou platbu navíc – uhlíková daň se bude postupně promítat do cen energií, zejména plynu, a to v celé Evropské unii. V praxi to znamená, že pokud nebudeme spotřebu snižovat, náklady na vytápění a provoz budov dál porostou.

‍

„Nepředstavujte si to tak, že vám přijde složenka s nápisem 'uhlíková daň'. Ten dopad pocítíme v ceně každé megawatthodiny,“ upozorňuje Ivan Korolov, a dodává: „Plynárenské společnosti odhadují, že kvůli nové regulaci vzrostou ceny plynu o zhruba 20 %. A to bez ohledu na to, jak se bude vyvíjet samotná tržní cena plynu.“

‍

Znamená to jediné – rezignace na snižování spotřeby energie se do několika let odrazí ve vyšších provozních nákladech. Uhlíková daň tak funguje jako tlak na aktivní přístup: zateplení, regulace spotřeby, výměna technologií i energetický management získávají nový smysl.

‍

„Je to varovný signál pro nás všechny, kdo využíváme plyn. Je také důležité zmínit, že samotné zavedení systému bude také hodně zaležet od kurzu, pro který se rozhodne naše další vláda. Doporučuji vnímat tohle riziko a vydat se cestou úspor pro snížení závislosti vašich provozních nákladů na politickém a ekonomickém vývoji situace,“ dodal Korolov.

‍

Začněte s tím, co můžete ovlivnit

‍

Úspory energie a efektivita nejsou jen odpovědí na legislativu. Jsou odpovědí na otázku, jak mít své výdaje pod kontrolou v době, kdy je energetika stále méně předvídatelná.

‍

„Jedna z mála cest, jak z toho ven, je zamyslet se, co můžu udělat sám. Jak můžu začít spořit, nebo jak můžu začít vyrábět, abych nebyl tolik závislý na drahém vnějším vstupu,“ shrnuje Ivan Korolov.