Energetika ve veřejné sféře: Co čeká obce a města v roce 2025?

Od nesystémových investic ke koncepčnímu přístupu

„Ještě před několika lety se obce a města rozhodovaly podle toho, na co právě vyběhla dotace. Dnes vidíme posun k dlouhodobému plánování, a to především díky energetickým auditům a místním energetickým koncepcím,“ říká Ing. Ivan Korolov.

To potvrzuje i narůstající zájem o tyto dokumenty – zatímco v roce 2020 bylo na místní energetické koncepce vyčerpáno 5 milionů korun, v roce 2023 už tato částka přesáhla 331 milionů.

Co přinese nová legislativa?

1. Lex OZE 3 – efektivnější sdílení energie

Zákon, který by měl vejít v platnost v polovině roku 2025, usnadní využití komunitní energetiky. „Obce tak budou moci lépe využívat energii z fotovoltaických panelů nebo akumulace a sdílet ji mezi svými budovami,“ vysvětluje Korolov.

2. Uhlíková daň – jak ovlivní náklady obcí?

Od roku 2027 (nebo 2028) začne platit uhlíková daň v rámci systému EU ETS 2, která ovlivní cenu plynu pro veřejné budovy. Očekává se zdražení až o 30 %. „Pro obce, které vytápí své budovy plynem, to znamená značný nárůst nákladů. Řešením je snížení spotřeby alespoň o 20 %, aby se vliv tohoto opatření minimalizoval,“ radí Korolov.

3. Směrnice EPBD – co bude nutné splnit?

Do konce roku 2026 musí Česká republika předložit Evropské komisi plán renovace budov. „Cílem je provést rekonstrukce u 26 % nejhůře hodnocených budov podle energetických štítků. To se dotkne hlavně škol, úřadů a dalších veřejných objektů,“ říká Korolov.

Mezi povinnosti obcí bude patřit:

• Zavedení systému energetického managementu (u budov s technickým zařízením nad 70 kW od roku 2030).
• Instalace automatického osvětlení (od roku 2028 u budov nad 290 kW).
• Povinná fotovoltaika na budovách nad 750 m² (od roku 2029) a nad 250 m² (od roku 2031).

„V roce 2050 bude stále stát 95 % budov, které vidíme kolem sebe dnes. Proto je klíčové začít modernizaci už nyní, jinak budou obce čelit obrovskému tlaku a vysokým nákladům,“ upozorňuje Korolov.

Jak postupovat?

1. Zajistit aktuální průkazy energetické náročnosti budov – Ty mohou odhalit hlavní problémy a naznačit opatření.
2. Vypracovat místní energetickou koncepci nebo energetický audit – To pomůže určit, kde jsou největší ústory.
3. Zavést systém energetického managementu – Online nástroje umožní sledovat spotřebu energie v reálném čase.
4. Využít dotační tituly – Například OPŽP, Modernizační fond nebo Národní plán obnovy.

Teď je nejlepší čas na změnu

Energetická transformace už není otázkou volby, ale nutností. Legislativní změny a rostoucí ceny energií kladou na obce nové požadavky, ale zároveň přinášejí obrovské příležitosti pro modernizaci a ústory. Klíčové je nečekat na poslední chvíli a začít plánovat už nyní.

„Správný postup není složitý, ale je důležité ho uchopit včas. Kdo začne dřív, získá nejen výhody z dotací, ale i ústory, které mohou obci pomoci v dalších investicích,“ vyzývá Korolov.