Před pár měsíci jste to četli všude: Zvyšující se ceny energií dostávají firmy do problémů, mnohé bojují o svoji existenci. Už méně bylo slyšet, že tytéž problémy trápily starostky a starosty měst a obcí. Co dělat, když topit a svítit ve školách, na úřadech nebo sportovištích zkrátka musíte, ale ceny za to všechno už jsou neúnosné? „V daný moment neuděláte nic,“ říká starostka Nýřan u Plzně. Její obec ale nepatří k těm, které čekají, až se něco takového stane znovu. Aktivně se snaží zajistit si vyšší energetickou soběstačnost. Naposledy třeba tím, že si nechali od firmy PKV vypracovat místní energetickou koncepci.
Proč jste se pro ni rozhodli?
Právě kvůli tomu, co nám všem udělaly ceny energií. My už různé plány na úspory v budovách máme, nedávno jsme například dostavili novou sportovní halu, která už má rovnou tepelné čerpadlo a výhledově jsme na ní počítali s fotovoltaikou. Jak ale skokově vzrostly ceny energií, došlo nám, že to musí být rychleji a že potřebujeme právě i onu koncepci.
Protože máte v majetku řadu dalších budov, že? Jaké to přesně jsou?
Energeticky nejnáročnější je pro nás základní škola. U ní už jsme delší dobu uvažovali, že bychom nějaké úspory měli začít hledat za pomoci fotovoltaiky, aby byla budova soběstačnější. V létě navíc provozujeme koupaliště, takže jsme si plánovali, jak by se to hezky ladilo v rámci komunitní energetiky, že by se nám propojila 10měsíční energetická náročnost školy a 2měsíční náročnost koupaliště. Z toho nás ale aktuální stav legislativy a kolegové z PKV vyvedli, za současné situace by bylo výhodnější dodávat vyrobenou elektřinu do sítě. Obecně je to všechno složitější, než by se nám líbilo. Nejradši bychom fotovoltaiku vytvořili za dotační peníze. Sportovní halu už na to máme připravenou, tu bychom mohli pokrýt soláry kompletně, ale nejde to, protože dotační titul chce, abychom fotovoltaiku najednou budovali na dvou místech. A ve finále nám do toho ještě vstoupil ČEZ, který nám useknul kapacitu na polovinu kvůli nedostačující distribuční síti.
S jakou strategií k budovám ve vlastnictví města přistupujete?
Už před několika jsme si řekli, že když už na nějakou stavbu saháme a musí projít rekonstrukcí, uděláme to energeticky co nejudržitelněji. Řada jich ale prošla rekonstrukcí už před mnoha lety. Bez toho, co v poslední době udělaly ceny energií, bychom na ně ještě chvilku nesahali, ale teď, když nevíme, co na nás kdy zase může padnout, dostane se na ně dřív. Nechceme zase kus rozpočtu určeného na úplně jiné věci dávat za plyn a elektřinu.
Máte spočítané, o kolik se vám náklady kvůli ceně energií zvýšily?
Co se týče elektřiny, ta šla nahoru i o 100 procent. Někde platilo totéž i u ceny vytápění, u toho se to lišilo podle toho, zda se jedná o naši velkou nebo malou kotelnu, protože jsme u nich měli fixovanou cenu na jiné období.
Z čeho jste peníze na pokrytí zvýšených cen vzali?
My máme to štěstí, že jsme si nemuseli půjčovat. Můj předchůdce velmi dobře hospodařil, takže máme schované peníze, abychom vždycky měli nějakou rezervu pro větší projekty. Teď nás čeká například vybudování vodovodu v místní části Doubrava. Už teď víme, že nás to bude stát asi 65 milionů korun, což bez dotace nejsme schopni ufinancovat. Energeticky potřebujeme vyřešit právě zmiňovanou školu a postupně všechny budovy ve městě. Loni jsme zrekonstruovali radnici. To je ovšem historická budova, tam nám památkáři nasazení fotovoltaiky nepovolí.
Víte od kolegů, jiných starostů, jak se s energiemi popasovali oni?
Museli škrtat, naplánované akce se zkrátka nestaly. Jako starostové nemáme šanci se zvedání cen nijak bránit, my jen neseme důsledky toho, co se děje. V Nýřanech jsme měli na cenu plynu fixaci, a i když to nebyl žádný malý dodavatel, stejně nám ji vypověděl. Nakonec jsme sice dostali kompenzaci, ale ta zdaleka nebyla 100procentní. Řešení je zkrátka být nezávislejší.
K čemu všemu vám tedy energetická koncepce poslouží?
Když to vezmu úplně pragmaticky, nedostali bychom bez ní dotační peníze, které budeme potřebovat na realizaci všech těch plánů, kterými si chceme zajistit větší energetickou nezávislost. Podle dotačních pravidel se na naše stavby musí podívat i nějaké jiné oči než naše. My jsme předem věděli, kde jsou naši největší „žrouti“ a to koncepce potvrdila. Od PKV jsme ale dostali i rady ohledně využití energie z fotovoltaiky a pomohli nám i s konkrétní realizací. My jsme pořád ve fázi osahávání si toho všeho. Dokud jsme neměli novou sportovní halu, neměli jsme nikde tepelné čerpadlo, takže jsme si nebyli jistí, jestli utáhne celý provoz haly. Teď už víme, že ano, jen na ohřev vody používáme plyn.
Jak se na péči o budovy a jejich energetický stav dívají vaši další kolegové starostové?
Jak kde. Někde už to začali řešit daleko dřív než my, záleželo to hodně na tom, v jakém stavu budovy měli. V tom se ukazuje výhoda i nevýhoda toho, když se o majetek města dobře staráte. Obecně je to dobře, když ale stavby někde mají v dezolátním stavu a pustí se do rekonstrukce teď, můžou to udělat rovnou s těmi nejúspornějšími technologiemi a to je výhoda. Děje se přirozeně i to, že někdo to řešit nechce a čeká, co se stane. Jenže pokud se ceny energií zase takto zhoupnou, další peníze od státu už nepřijdou a obec nebo město to jednoduše dřív nebo později sežere.
Připravíme vaši obec na zelenou komunitní energetiku
Připravíme vaši obec na zelenou komunitní energetiku
Děkujeme za vaši zprávu! Už je na cestě k nám a to znamená, že míč je na naší straně. Co nejdříve se vám ozveme s nabídkou pro realizace fotovoltaiky a s návrhem termínu bezplatné konzultace.
Jejda, něco se pokazilo. Zkuste prosím odeslat formulář později znovu.