Nová legislativa už počítá s mohutnou vlnou rekonstrukcí obecních budov od roku 2027. Municipality, které se věnují velkému množství témat, ale renovaci budov nestíhají řešit. Právě o tom, jak má obec požadovaného stavu objektů dosáhnout a neprodělat, jak bude vypadat obecní budova v roce 2030, aby splňovala všechny normy, a z čeho to zafinancovat, budou mluvit zástupci energetické konzultační společnosti PKV na letošním Dni malých obcí.
Snížení energetické náročnosti, a tudíž uvolnění provozního rozpočtu. Zbavení se závislosti na centrálních dodávkách energie a také zlepšení kvality života díky vyhovění environmentálním kritériím. To jsou důvody, proč se nutnost postupné revitalizace jednotlivých objektů zavádí a proč na ni dojde ve velkém rozsahu. Podle dat České bankovní asociace vychází aktuálně z hodnocení objektů nejlépe ty pro sport – 30 % z nich je v dobré kondici. Naproti tomu budovy určené pro kulturu jsou v dobré kondici jen z 19 % a nejhůře jsou na tom objekty obecních úřadů, kde lze o dobré kondici mluvit jen u 17 % případů.
„Při podrobnějších zkoumání to dává smysl. Pokud už města a obce začaly s revitalizací, rozhodly se například pro instalaci fotovoltaiky na tom energeticky nejnáročnějším objektu, což bývají právě sportovní a rekreační centra nebo zimní stadiony. Naopak obecní úřady zpravidla nejsou tak finančně náročné na provoz, a navíc to většinou bývá nejstarší budova v obci, proto bývá její náročnost zvýšená,“ vysvětluje pozadí čísel Ivan Korolov, specialista PKV na energetiku měst a obcí.
Kdo začne dřív, toho se nedotkne zdražování
Data však zároveň dokládají, jak velké množství budov bude nutné dát do pořádku a jejich fungování zefektivnit. Proto už vznikla nebo postupně vzniká řada nových legislativních opatření. Patří mezi ně například to, že od roku 2028 bude fotovoltaická elektrárna povinnou součástí každého obecního objektu s plochou nad 2000 m2, pokud to jeho konstrukce umožní. V Česku se také začne pracovat na implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která počítá se snížením náročnosti budov do roku 2050. V první fázi se dotkne 16 % nejhůře hodnocených objektů, které budou muset projít revitalizací nejdříve. Stát už řeší vypsání dotačního schématu a navazovat budou další, protože renovace půjdou v několika vlnách a postupně se dotknou všech nevyhovujících objektů.
„Všechno se to dělá s cílem zlevnit fungování obcí a zvýšit jejich energetickou soběstačnost, protože i jich se dotkne chystaná uhlíková daň, která zvedne například cenu plynu o 20 až 30 %. Kdo ale svoje budovy vylepší přednostně, bude mít náskok a zdražování ho tolik nezabolí,“ podotknul Korolov, podle něhož bude velkým tématem také přizpůsobení historických a architektonicky chráněných objektů. „Co ale sledujeme, změny se zatím řeší na těch nejvyšších úrovních, ale starostové o nich často ani nemají ponětí, natož aby měli plán,“ zdůrazňuje Korolov. Právě ten na Dni malých obcí představí vize toho, jak by měla modelová obecní budova v roce 2030 vypadat, jaké změny se budou postupně zavádět a jak jim v podmínkách hlavně menších měst a obcí vyhovět.
