Milan Razima: Solárním panelem to začalo, pak už jsem se toho nezbavil

Senožaty jsou malou vesničkou kousek od Humpolce, kde již při příjezdu máte pocit, že tu na obnovitelné zdroje myslí skoro všichni – už z dálky totiž vidíte střechy s fotovoltaikou. Dům Milana Razimy mezi nimi však jednoznačně vyčnívá – na stájích se točí několik větrných elektráren, střecha domu i terasy je pokrytá solárními panely a venku stojí dvě elektroauta. Zdá se, že tady vše napájí zelená elektřina, a naše zdání není tak daleko od pravdy. V průběhu rozhovoru a prohlídky všech zařízení postupně odkrýváme, jak to vypadá, když do toho jdete opravdu naplno.

Vše odstartoval jeden solární panel

Kdy jste se začal o obnovitelné zdroje zajímat a co bylo vlastně impulsem?‍

„Bylo to asi před pětadvaceti lety, když se objevily první panely. Tenkrát to stálo šílené peníze, ale zajímalo mě, jak to funguje a co to zvládne utáhnout, tak jsem do toho šel. Koupil jsem si malý solární panel, dva dráty a baterku. Na to jsem pak napojil LED světla ve stájích. Byl jsem docela překvapený, jak účinné to je a jak hodně věcí to dovede napájet. Kromě světel jsem to postupně začal používat i na nabíjení baterek do malé sekačky. Tím to vlastně všechno začalo a už jsem se toho nezbavil,“ dodává se smíchem.

Co přišlo pak?

„Kromě solárního panelu jsem chtěl vyzkoušet taky větrnou elektrárnu, a tak jsem si pořídil malý větrník. Přidělal jsem ho na střechu stodoly a rázem zjistil, že vyrobenou elektřinu můžu využít na mnohem víc. Současně s tím se mi líbila elektroauta, takže jsem šel i do toho. Když jsem kupoval své první, tak to v Čechách skoro nebylo a znal jsem jen pár podobných nadšenců. Postupně jsem pak zdroje přidával i na dům, kde bydlíme.“

V současnosti tak můžete u pana Razimy najít pět větrných elektráren na stáji pro koně, fotovoltaickou elektrárnu na střeše domu, solární panely na ohřev vody na střeše terasy a tepelné čerpadlo. Kromě toho používá dvě elektroauta, doma sestavené elektrické kolo a elektrickou čtyřkolku.

Dnes už je to bez práce, problémy jsou jen s českými prodejci

Jak probíhala realizace a vyskytly se nějaké problémy?

„Vůbec ne. Vše jsem si víceméně dělal sám, kromě panelů na domě. Ty mají přes 3 kW, takže je namontovala firma, která zároveň zařídila napojení na veřejnou síť. Museli jsme předělat pouze rozvody, protože na začátku bylo vše na jednu fázi a když jsem chtěl něco dělat, tak bylo nutné celkem přemýšlet. Pokud se totiž nabíjelo auto, svítilo se, manželka vařila a já do toho chtěl něco vrtat, tak to spadlo. Dnes už to řešit nemusíme a vše to zvládne v pohodě.“

Není to vše náročné na údržbu?

„Co se týká údržby, nemusím dělat téměř nic. Občas na to zaprší, takže čisté to je a jinak vše funguje.“ (Včetně solárního panelu zakoupeného v 90. letech – poznámka autorky.) „Když se pak vyskytnou drobnosti – třeba výměna kabelů – tak to opravím sám, ale to je výjimečné. Jediná věc, kterou v současnosti musím řešit, je špatná funkčnost nových větrníků, které jsem přidal nedávno. Tam se pravděpodobně stala chyba už při výrobě. Český prodejce však nechce problém řešit. Příště je potřeba si dát větší pozor,“ dodává stále s úsměvem.

Za elektřinu se platí jen tři měsíce

Máte představu, kolik Vám to zhruba ušetří?

„Vlastně vůbec (smích). Šel jsem do toho, protože mě to zajímalo, a ne za cílem ušetřit, to je v současnosti „jen“ velmi příjemná výhoda. Je potřeba říct, že od jara do podzimu mám vystaráno a za elektřinu neplatím prakticky nic. Přes zimu to ale spotřeby nepokryje, jedná se však jen o tři měsíce. Za rok tak zaplatím kolem 15 000 Kč, v čemž je nabíjení dvou aut, čtyřkolky (její baterie zároveň fungují jako záložní zdroj – poznámka autorky), spotřeba stájí, spotřeba domu a celkové vytápění. Při dnešních cenách za elektřinu si tak můžu docela oddechnout.“

Plánujete do budoucna nějaké rozšíření?

„Plánuji přidat panely na stodolu, kde je na to vše připravené a čekám jen na dodání. Pak uvidíme, co vývoj moderních technologií přinese. Třeba si za pár let pořídím malý jaderný reaktor,“ říká se smíchem.

Když jsme se loučili, prohodili jsme ještě pár slov o současné situaci a o vývoji do budoucna.

„Jsem rád, že se panely v současnosti tak rozšiřují, je však škoda toho, co se dělo před deseti lety. Hodně lidí to tehdy odradilo.“ (Boom solárních baronů – poznámka autorky.) Myslím ale, že už se z toho trochu dostáváme. Líbilo by se mi, kdybychom do budoucna brali panely na střechách jako samozřejmost, použití obnovitelných zdrojů dál rozšiřovali a postupně odbourali uhlí.“

My v PKV musíme jen souhlasit!

‍

Chcete mít aktuální informace a zajímavosti ze světa energetiky? Přihlaste se k odběru blogových novinek!

‍

‍